Kam ses poděla, má trafiko?

Zdeněk Strnad  |  Technika
Skiff Reader: tak trochu plastové noviny

Představa, že za pět let už budeme veškerý tisk konzumovat pouze v elektronické podobě, je sice značně naivní, ale…

Čteček textů je na trhu hodně, navíc se letos očekává nástup hned několika modelů, které by ze zatím stále okrajové záležitosti mohly udělat masovou záležitost. Amazon Kindle, asi nejrozšířenější přístroj na trhu, už je v prodeji pěkně dlouho a na nedostatek uživatelů si nemůže stěžovat. Nedávno představila s velkou pompou svůj iPad společnost Apple. Jde o tablet, jehož jednou z funkcí je jednoduché čtení elektronických textů na velké ploše.

Microsoft představil svůj Slate v lednu, jako obvykle ho zkonstruoval ve spolupráci s Hewlett-Packard. Asi nejpodobnější klasickému novinovému formátu bude Skiff Reader (viz obrázek). Všechny tyto hračky vypadají naprosto úžasně, elegantně, stylově funkční. Mohou se tedy začít vydavatelé tisku bát?

Televize taky nezabila kina

Odpověď zní: zatím spíše ne. Revolucí v mediálních kanálech bylo již mnoho, ale žádná z nich neznamenala absolutní smrt aktuálního vládce trhu. Tady se také nabízí historická paralela – když se objevila televize, kina, i když se měla proč obávat, dodnes nezanikla. Když se objevilo video, nezanikla televize. Když se začal používat vysokorychlostní internet, neznamenalo to konec filmového průmyslu (i když tento argument organizace typu OSA či RIAA velmi rády používají). Všechny tyto formáty existují paralelně vedle sebe a neexistuje reálný důvod, proč by tomu v případě elektronické verze online novin mělo být jinak. Důvodů je několik.

Cena je zatím vysoká

Jedním z těch hlavních je cena. Amazon Kindle začíná pod pěti tisíci korunami za verzi se šestipalcovým displejem – to je necelý dvojnásobek velikosti iPhone. Za Sony Reader zaplatíte ve Velké Británii okolo šesti tisíc korun, v prodejnách Sony jej nekoupíte, neboť se údajně „výrobci nevyplatí lokalizovat software kvůli malému trhu“.

Velmi nadějný Skiff Reader, který se ze všech čteček nejvíc podobá novinám, má přijít na trh v druhé polovině roku 2010 a svou cenu ještě neodhalil – zcela určitě ale nebude levnější než jeho konkurence. No a noviny stojí do dvaceti korun, časopisy do stovky…

Navíc když ztratíte časopis, nic se neděje, když se vám ale pokazí čtečka elektronických knih, jste v háji. Noviny složíte do čtverečku a můžete s nimi třeba podložit skříň, čtečku budete opatrovat jako oko v hlavě. Pro masovou spotřebu představuje cena čtečky dost velkou investici a (ať se na mě Miloš Čermák nezlobí) dva tři pohozené Amazon Kindly u bazénu v luxusním hotelu při jeho dovolené ještě nejsou ukazatelem masového rozšíření…

Readery sníží čtenost

Když si koupíte noviny, je vcelku běžné, že si je právě díky jejich minimální ceně přečte víc lidí – přinesete je do práce, odložíte na toaletě nebo je necháte na stole v restauraci. To samozřejmě při elektronické verzi odpadá. Nejenže to bude technicky velmi složité, ale licenční ujednání vám ani nebude dovolovat sdílet texty prostřednictvím například přeposílání na jiné přístroje či linkování na web.

Elektronické verze tiskovin tak velmi přibližují vizi Ruperta Murdocha o placeném obsahu elektronických časopisů. Proč ne, pokud na to zákazník přistoupí. Obávám se ale, že pro většinu z těch, kteří jsou online i bez čteček, bude jednodušší si všechno najít bez nutnosti platit měsíční poplatky, a pro ty, kteří si kupují noviny staromódně v tisku, bude součet dalších nákladů příliš vysoký.

I redakce bude jiná

Ke čtečkám je nezbytně nutné mít 3G připojení. Čtenáři totiž budou muset mít neustále aktualizovaný obsah a není možné, aby ho sami neustále aktualizovali pomocí jakéhokoli pevného USB připojení. S tím také souvisí totální změna systému práce redakce, která se bude přibližovat spíš internetovému deníku než klasickým novinám.

No a nesmíme ani zapomenout na zásadní prvek, který můžeme nazvat třeba sentimentalitou. Papír je papír a koupit si každé ráno noviny v trafice je rituál daný desítkami let, který se bude jen velmi těžko odbourávat. Také tu můžeme zmínit lobby tiskáren, klasických vydavatelských domů, majitelů distribučních sítí a dalších. Pokud by někdo opravdu chtěl kompletně přejít na elektronické publikování textů, všechny části výrobního a distribučního řetězce budou aktivovat pud sebezáchovy a buď se přizpůsobí, nebo (pravděpodobněji) budou kopat.

Až padne gól

A teď ještě jeden spíše negativní důsledek než příčinu. V autech už nám zakázali telefonovat za volantem a psát esemesky. Dokážete si představit, co se stane, až řidič po cestě autem zjistí, že se mu na displeji pravidelně aktualizuje výsledek tradičního derby Slavia-Sparta, a až se ozve zvukový signál, že padl gól? Jakpak to asi bude působit na jeho pozornost při řízení?

Elektronické čtečky jsou každopádně vynikající přístroje, které umožňují přístup k textům téměř všude a s velkým pohodlím. Máte aktuální informace (v případě, že jste online) neustále u sebe. Jsou to elegantní hračičky, které – zejména v případě iPadu od Apple – mají šanci se stát designovými a módními artefakty, aniž by to jakkoli ovlivnilo jejich funkčnost . Navíc mají tyto čtečky nepopiratelné výhody a interaktivní prvky.

V Čechách můžeme být klidní

Jak dlouho tedy ještě vydrží noviny a časopisy na stáncích? Pět, deset, dvacet let? Spousta vydavatelských domů zavírá své tituly, protože není odbyt či inzerce, na internetu vznikají jako houby po dešti obskurní tiskoviny a blogy, které nikdo nečte. Kdo dokáže přetvořit tiskový průmysl a přivést ho do nového digitálního věku? Bude to Steve Jobs, kterého časopis Fortune jmenoval „Výkonným ředitelem desetiletí“, protože za posledních deset let dokázal od základů přetvořit hned čtyři oblasti – telekomunikace, distribuci hudby, počítače a filmy? Nebo to bude Rupert Murdoch, který přinutí Google zakázat odkazy na jeho články a všechny noviny uzavře pro platící čtenáře? Zavládne totální anarchie, nebo Velký bratr?

„Skutečností je, že dnes máme k dispozici příliš mnoho informací zcela zdarma,“ napsala Melissa J. Perensonová, redaktorka časopisu PC World. „Zprávy čteme na internetu, na mobilech a na různých noteboocích. V některých městech čtu zprávy, předpověď počasí a sportovní výsledky dokonce na interaktivních cedulích u taxistanic. Nedokážu proto najít žádný racionální důvod, proč platit 14 dolarů měsíčně za elektronickou verzi New York Times, kterou mi někdo doručí na můj Kindle, když si to můžu všechno přečíst online zdarma.“

Budoucnost je tedy velmi nejasná, a možná proto bude velmi zábavné pozorovat, jak se situace na poli elektronických tiskovin bude vyvíjet. Alespoň podle mě dojde k podobné symbióze, jakou jsem zmiňoval v úvodu článku. Všechny formy zpravodajství budou existovat vedle sebe v poklidné symbióze, než se najde zase nějaká úplně nová technologie. Třeba promítání zpráv přímo na sítnici oka. Jelikož ale k nám domů do Česka přichází všechno tak o dvacet let později, můžeme zůstat zatím klidní a používat čtečky ke čtení například knih či k interaktivním pracím s texty.

Výhody elektronických čteček

Umožní práci s texty

  • budete moct podtrhávat, dělat poznámky, odkazy – de facto to, co jste zvyklí dělat v pokročilých aplikacích na webu.

Jsou velmi odolné

  • počítá se s tím, že se s nimi bude pracovat v terénu. Když vám spadne na zem, většinou se nic nestane. Pokud na ni samozřejmě nedupnete.

Uložíte na ně neuvěřitelné množství textů

  • čtečka se stane vaším zásobníkem knih, časopisů i osobních dokumentů. Když jste si dřív chtěli s sebou na dovolenou vzít pět románů, museli jste se bát, aby vám váha zavazadla nepřesáhla únosnou míru a váhu. S elektronickou čtečkou můžete mít k dispozici desetkrát i stokrát tolik materiálu a váha bude vždy stejná – okolo půl kilogramu.

Neškodí

  • technologie e-Ink spolehlivě odbourává námitky o čitelnosti zpráv. Pohodlnost čtení je jen otázkou zvyku, šikovnosti tvůrců čteček a jejich smyslu pro uživatelsky příjemné prostředí.

Mají úžasnou výdrž

  • baterie vydrží až dva týdny, pokud tedy nemáte zapnuto aktivní internetové připojení.

Dávají nový rozměr inzerci

  • pokud internetová vydání novin a časopisů přestanou slepě kopírovat své tištěné edice a využijí možnosti, které jim poskytuje online připojení, nabízí se možnost inzerce v „jakoby“ tištěné podobě a s webovou interaktivitou.

Zdroj: Strategie

Nejčtenější