Jihoafrické genomy

Jaroslav Petr  |  Věda

Jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu a lovec !Gubi z pouště Namib se nikdy nepotkali. Jejich dědičná informace ano. Genetici z Pennsylvania State University přiřadili DNA těchto dvou mužů na seznam kompletně přečtených lidských genomů. Arcibiskup reprezentuje většinovou jihoafrickou populaci etnické skupiny Bantu. Lovec !Gubi byl vybrán jako zástupce Khoisanů, kteří představují jedno z nejstarších etnik světa.

Kromě !Gubiho byly částečně přečteny i genomy tří dalších vůdců z khoisanského etnika. Vzájemné srovnání DNA čtyř různých Khoisanů odhalilo, že tito lidé patří ke geneticky nejpestřejším populacím světa. Jednotliví Khoisanové se od sebe liší dědičnou informací asi jako Evropané od Asiatů. Přitom jde o málo četné etnikum, jehož příslušníci bývají geneticky obvykle „jednobarevní“. Khoisanský genom náčelníka !Gubiho je první kompletně přečtenou dědičnou informací příslušníka etnické menšiny.

Výsledky výzkumu zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Nature mohou zodpovědět klíčové otázky evoluce člověka Homo sapiens. Ten se bezpochyby vyvinul na africkém kontinentu. Z dědičné informace Afričanů hodlají vědci zjistit, která část černého kontinentu se stala kolébkou současného lidstva a před jak dlouhou dobou se objevili první moderní lidé Homo sapiens. V genomech Afričanů se skrývá i odpověď na otázku, kdy a odkud podnikli naši předci cestu za osídlením zbytku světa.

Afričané mohou z čtení genomů příslušníků jednotlivých etnik vytěžit podstatně praktičtější informace. Na kontinentu s geneticky velmi pestrým obyvatelstvem nefungují mnohé léky, které byly vyvinuty pro Evropany s odlišnou dědičnou informací. Náhled do genomu Khoisanů může vyřešit záhadu, proč jsou příslušníci tohoto etnika extrémně vnímaví k tuberkulóze.

Khoisanští lovci žijí po tisíciletí v drsných pouštních podmínkách. To se promítlo i do jejich dědičné informace. Mají například navíc jednoho kopii genu, který se podílí na vstřebávání chloridových iontů v ledvinách. To jim umožňuje v horku pouště lépe hospodařit se solí. Další hojně rozšířená varianta jednoho genu předurčuje Khoisany k rychlému sprintu.

Všichni dosud testovaní Khoisané mají variantu genu, jež dovoluje člověku vnímat chuť některých hořkých látek. To jim umožňuje rozeznat nebezpečné jedovaté rostliny a vyhnout se otravám. Lovcům naopak chybí varianta genu zvyšující odolnost k malárii. Ve vyprahlé poušti, kde je permanentní nedostatek vody, nejsou rozšířeni komáří přenašeči této choroby a Khoisané proto ochranu před malárií nepotřebují.

Nejčtenější