Jak se živí největší tvor planety?

Jaroslav Petr  |  Příroda

Plejtvák obrovský je největší pozemský tvor. Základ jeho jídelníčku tvoří drobní korýši. Zdá se nemožné, aby se jimi uživil.

Obr živený drobotinou

Plejtvák obrovský je známý také jako modrá velryba. S délkou kolem třiceti metrů a hmotností 180 tun je největším živočichem, jaký kdy na Zemi žil. Živí se drobnými korýši zvanými krill a provádí přitom impozantní manévry. Nejprve zamíří do hlubin, kam klesá rychlostí 3 metry za sekundu. Může se potopit až do hloubky půl kilometru. Tam provede otočku o sto osmdesát stupňů a zamíří k hladině k hejnu krillu.

Ve finální fázi návratu na hladinu otevře dokořán impozantní tlamu a snaží se nabrat vodu s co největším množstvím drobné kořisti. Úlovek procedí přes kostice v tlamě. Voda vyteče ven, krill zůstane velrybě. Množství energie, kterou plejtvák vynaloží na získání jediného sousta, je obrovské. Na první pohled to vypadá, že velryba končí s negativní bilancí  – vynaloží na lov více energie, než kolik může úlovkem získat.

Sousto vrátí energii stokrát

Tým kanadských a amerických vědců vedený biomechanikem Robertem Shadwickem z University of British Columbia připevnil k tělu plejtváků měřící aparaturu, aby získal detailní přehled o tom, co všechno velryba během lovu krillu podniká. Výsledky zveřejněné v časopise Journal of Experimental Biology odhalily, jak je možné, že se plejtvákovi jeho namáhavý lov vyplácí.


Energetický výdej je skutečně impozantní. Na jediný ponor a „zátah“ tlamou v hejnu krillu vynaloží plejtvák 63 000 kilojoulů energie. Do tlamy nabere 80 tun vody a z ní vycedí v průměru 1260 kilogramů krillu. Vysoký obsah tuku, proteinů a dalších látek činí z krillu velmi výživnou stravu. Plejtvák tak získá v jediném soustu stokrát víc energie, než kolik potřeboval k jeho ulovení.

Vysoká efektivita při získávání energie je pro plejtváky nutností. Lovem tráví poměrně málo času. Migrují na dlouhé vzdálenosti a přitom nemá dlouhé dny na lov čas ani příležitost. Také v období námluv toho tyto velryby moc nesnědí. Dlouhá „postní období“ zvládá plejtvák jen díky vydatné tukové rezervě. Když dorazí na vydatné loviště, musí si vyčerpané zásoby tuku velmi rychle doplnit.

Bezohledný lov plejtváky bezmála vyhubil a současné masové drancování populací krillu nedovoluje přísně chráněným velrybám rychlý návrat na původní počty. Odhaduje se, že ve srovnání s počátkem 19. století dnes žije jen 3 % plejtváků obrovských.

Foto: Shutterstock

Nejčtenější