Jak se přepravovaly sochy na Velikonočním ostrově

Jaroslav Petr  |  Historie

Záhada soch z Velikonočního ostrova už byla „definitivně vyřešena“ mnohokrát. Britští archeologové jsou přesvědčeni, že většině z teorií zasadili smrtící ránu. Velikonoční ostrov byl protkán hustou sítí cest a silnic. Jsou staré asi 800 let a spojují s pobřežím lomy, kde se těžil kámen na sochy a jejich kamenné klobouky.

Vedle cest často leží povalené sochy moai. Některé leží na zádech, jiné jsou obráceny tváří dolu. Většina vědců včetně norského badatele a cestovatele Thora Heyerdahla předpokládala, že ležící sochy jsou svědectvím po nehodách. Podle těchto představ dopravovali dávní obyvatelé Velikonočního ostrova sochy po silnicích a pokud se jim obří náklad vymkl z rukou, mohl skončit „mimo vozovku“, odkud ho už nedokázali vyprostit. Ležící moai jsou podle těchto teorií vlastně pozůstatkem „dopravních nehod“, ke kterým došlo při „přepravě nadměrného nákladu“.

Britští archeologové Colin Richards a Sue Hamiltonová prozkoumali zevrubně celou řadu takových „míst dopravní nehody“. Výsledek je překvapil. Velmi blízko každé povalené sochy se nachází kamenná plošina. Zub času ji zanesl hlínou, pískem, štěrkem a kamením, ale pod těmito nánosy jsou plošiny díky moderním měřícím přístrojům jasně patrné i bez toho, že by je vědci museli vykopávat.

Podle Richardse a Hamiltonové to znamená, že každá z dnes povalených soch na tomto místě původně stála a byla tu vztyčena zcela úmyslně. Silnice pak podle těchto badatelů nesloužily k dopravě moai. Byly to rituální cesty, po kterých se ubírala procesí od jednoho moai k druhému při rituálech a obřadech.

Teorii o rituálním účelu cest na Velikonočním ostrově formulovala už v roce 1914 britská archeoložka Katherine Routledgeová. Richards a Hamiltonová jsou přesvědčeni, že je načase, aby teorie jejich předchůdkyně bezmála století po svém vzniku vstala z mrtvých. „Nikdy se nedozvíme, jak byly sochy přepravovány,“ tvrdí Colin Richards.

Podle britských archeologů putovali dávní obyvatelé Velikonočního ostrova po rituálních cestách od pobřeží do vnitrozemí. Směřovali k posvátné sopce Rano Raraku, na jejíchž úbočích ležely lomy, kde se sochy zhotovovaly. Čím blíž k sopce, tím vyšší je koncentrace soch a tím posvátnější bylo místo kolem.

Britové se pozastavují nad faktem, že Thor Heyerdahl narazil na několik plošin vedle povalených moai při průzkumu Velikonočního ostrova už v 50. letech minulého století. „Jako mnoho dalších archeologů však skálopevně věřil, že cesty sloužily k dopravě soch a tak plošiny zcela ignoroval,“ říká Sue Hamiltonová.

Nejčtenější