Jak se ladí „tuňák“

Ivan Verner  |  Auta
Svého mazlíčka si můžete vyladit zvnějšku i zevnitř... Fantazii se meze opravdu nekladou

Možná, že si pamětníci ještě vzpomínají na to, jakým hitem byl mezi automobilisty za socialismu liščí ocas na špičce antény, vodivý pásek uzemňující karoserii vozu či samolepicí páska s šachovnicí. To byl vrchol úprav na autě, neboť příslušník Veřejné bezpečnosti byl tehdy bdělý.

Pochopitelně že se občas někdo šikovný pustil i do motoru, protože elektronické mozky řídící jeho chod ještě neexistovaly a rozebrat a zase složit bijící srdce vozu, aby i nadále sloužil, byla spíše otázka síly než hlubokých znalostí elektroniky. Občas nějaká ta změna sice podle mínění majitele a nejčastěji i zhotovitele vzhled auta vylepšila, ale ve skutečnosti znamenala spíš zhoršení jízdních vlastností.

Zlepšená situace na trhu s vozidly po roce 1989 ale neznamenala, že by byl vylepšování konec, naopak. Dokonce jsme se naučili používat slova jako styling a hlavně tuning, tedy ladění.

Zkuste to s fólií

Už víme, že zmiňované úpravy, jako je polep páskou či ocas na anténě, patří do stylingu a jen změny, jež vylepší jízdní vlastnosti, můžeme zahrnout do tuningu. To ovšem majitelům vozů nikterak nevadí. Frčí polepy, airbrush, rozšířená koncovka výfuku nebo modré neony na podvozku. Karoserie je vděčným místem pro styling, neboť na první pohled všichni poznají sklony majitele vozu.

Nejpohodlnější je takzvaný rat-style, který ponechává zrezivělá místa tak, jak jsou, naopak je při něm třeba korozi ještě povzbudit. Díry mají stejný účel jako v džínách, ovšem vše ostatní musí být ve vynikajícím stavu, dokonce i chrom na doplňcích nesmí rušit ani skvrnka.

Naopak to má náročný german-style, u nějž vše přebytečné včetně klik dveří nemá na dokonale vyhlazené, nalakované a vyleštěné kastli své místo. Skvělá příležitost k vyřádění je u audiosystému v interiéru. Z vozu se pak stává takzvaný dB Drag, což je v podstatě pojízdná hudební aparatura s vlastním pohonem, u níž se jedná o co největší výkon, a to ostatní je ve voze jen kvůli tomu, aby majitel aparatury dojel na místo, kde ji pak spustí.

Fólie při správném výběru podtrhnou dojem z vozu

Módou se v poslední době stává také rychlá změna barvy karoserie, aniž bychom potřebovali lakýrníky. Barevné fólie na celkový polep vozu mají obrovskou výhodu v široké paletě barev (například společnost Glassgarant nabízí zhruba sto pastelových a padesát metalických odstínů).

Tahle úprava má navíc výhodu, že nejen mění už okoukaný vzhled vozu, ale chrání jeho lak po dobu nejméně sedmi let. Existují i speciální 3D fólie, které promění vůz vyskytující se na našich silnicích poměrně často v káru, za níž se ohlédne opravdu každý.

Pozor na předpisy

Ani s tím se ale ortodoxní „tuneři“ či „tuňáci“ nespokojí a pouštějí se do dalšího, náročnějšího „tunění“. Tací pravověrní si už při koupi vozu dopředu zjistí, co se na něm dá měnit. To už ovšem bývají úpravy náročnější – a ne vždy se změny na voze shodnou s předpisy a pravidly silniční dopravy.

Mohou nastat i jiné zádrhele. Lze třeba snížit podvozek, pořídit si širší blatníky a pod ně široká kola. Vlastnosti vozu se sice při jízdě zlepší, ale třeba na současných silnicích plných výmolů si s takovým autem moc nezajezdíte. Úpravy motoru, dnes vlastně elektronické řídicí jednotky, mají také svá proti. Takzvaný chiptuning má dvě cesty – buďto se pozmění software či lépe řečeno se modifikují data ve stávající jednotce, nebo se připojí přídavná, a výkon motoru se tak může zvýšit i o čtvrtinu.

Ne vždy se ovšem tento krok obejde bez dalších zásahů, například do podvozku či brzdové soustavy. V každém případě u všech změn platí: zatímco před třiceti lety se do jednoduchých úprav pouštěli šikulové, dnes je nutné se svěřit do rukou profesionálů. Ti také budou vědět, zda pak vyšperkovaný „tuňák“ bude schopen projít technickou kontrolou.

Zdroj: MF Plus

Nejčtenější