Infračervená sklizeň novinek z družice WISE

Petr Kubala  |  Vesmír
Ilustrační foto

Přehlídky oblohy mají astronomové rádi, zejména pokud jsou s infračervenou příchutí. NASA postupně uvolňuje data z družice WISE. Výsledky jsou zatím více než ohromující.

Družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) se vydala do vesmíru 14. prosince 2009. Vědecká pozorování byla zahájena v lednu 2010. Cílem projektu bylo zmapovat celou oblohu v infračervené části spektra. Podobný úkol už sice dříve splnilo několik astronomických družic, WISE to však měla provést s dosud nebývalou přesností.

Družice WISE při předstartovních testech. Foto: NASA
Družice WISE při předstartovních testech (Foto: NASA)

Družice WISE pracovala ve čtyřech pásmech:

  • Pásmo 1–3,4 mikrometrů: snímkování hvězd a galaxií.
  • Pásmo 2–4,6 mikrometrů: snímání tepelného vyzařování z vnitřních zdrojů tepla (hnědí trpaslíci apod.).
  • Pásmo 3–12 mikrometrů: detekce tepelného vyzařování asteroidů.
  • Pásmo 4–22 mikrometrů: detekce prachu v oblastech formování nových hvězd (materiál s teplotou 70—100 K).

Čidla infračervených družic musí být neustále ochlazována. K tomuto účelu měla WISE na palubě tekutý vodík, jehož zásoby byly přirozeně omezené. WISE proto příliš nezahálela, takže už v polovině července 2010 mohla NASA oznámit, že se podařilo zmapovat celou oblohu a pozorování dále pokračuje.

Galaxie M83 na snímku z družice WISE. Hvězdný ostrov nalezneme ve vzdálenosti 15 milionů světelných let směrem v souhvězdí Hydry. Foto: NASA/JPL-Caltech/WISE Team
Galaxie M83 na snímku z družice WISE. Hvězdný ostrov nalezneme ve vzdálenosti 15 milionů světelných let směrem v souhvězdí Hydry. Foto: NASA/JPL-Caltech/WISE Team

Mise NEOWISE

V říjnu byla chladicí kapalina vyčerpána a primární mise měla být ukončena. Díky finanční injekci však byla zahájena mise s názvem NEOWISE. Název neodkazuje na „novou WISE“, ale na zkratku NEO (Near-Earth Object), což v překladu znamená blízkozemní tělesa. Dvě ze čtyř pásem byla stále ve funkčním stavu a tak se vědci zaměřili alespoň na průzkum nejbližšího okolí naší planety a hledání blízkozemních objektů.

V únoru letošního roku byla mise definitivně ukončena a družice přešla do režimu spánku. WISE zaslala na Zemi celkem 2,7 milionů snímků a podařilo se ji zmapovat hned několikrát celou oblohu.

Před pár dny uvolnila NASA archív družice WISE, který obsahuje snímky 57% oblohy. V archívu lze hledat podle souřadnic příslušeného místa na obloze nebo podle názvu objektu. Archív je dostupný i on-line.

Kompletní archív by měl být zveřejněn na jaře příštího roku. V datech se zatím podařilo nalézt:

  • 17 nových komet
  • 21 potencionálně nebezpečných planetek, které mohou představovat jisté riziko pro Zemi
  • 132 blízkozemních objektů

Seznam objevených malých těles Sluneční soustavy naleznete na těchto stránkách.

Kromě těles Sluneční soustavy bude astronomy zajímat i naše hvězdné okolí. Horkým tématem současné astronomie jsou hnědí trpaslíci, kteří jsou považováni za přechod mezi hvězdami a planetami. V jejich nitru neprobíhá klasická termonukleární reakce, ale dochází pouze ke spalování deuteria. Hmotnost hnědých trpaslíků se pohybuje zhruba od 13 po 80 Jupiterů, povrchová teplota pak řádově ve stovkách Kelvinů.

Astronomové se v poslední době trumfují s objevy nejchladnějších hnědých trpaslíků, z nichž někteří mají teplotu okolo 100°C. WISE by mohla seznam hnědých trpaslíků výrazně rozšířit. Kromě toho se očekávají i cenná data o galaxiích, mlhovinách apod.

Planetka s drahou podkovy

Vraťme se ale zpět domů do Sluneční soustavy. Jedním ze zajímavých úlovků je planetka s označením 2010 SO16. Objekt nejdříve nalezla družice WISE a následně ho pozorovali astronomové z Armagh Observatory. Podle jejich závěrů se zdá, že planetka o průměru 200 až 400 metrů obíhá okolo Slunce po dráze s téměř stejně velkou poloosou a periodou jako naše Země. Nejedná se však o typickou blízkozemní planetku. Pokud bychom si vykreslili dráhu 2010 SO16 po obloze, zjistili bychom, že jednou za cca 350 let opíše tvar podkovy.

Librační centra soustavy Slunce-Země. Zdroj: Wikipedia
Librační centra soustavy Slunce-Země. Zdroj: Wikipedia

Podíváme-li se planetce na zoubek z hlediska případného rizika kosmické srážky, nemusí nás příliš vzrušovat. Její dráha je relativně stabilní a k naší rodné hroudě se přiblíží maximálně na padesátinásobek vzdálenosti Měsíce od Země.

Astronomy tak spíše zajímá odpověď na otázku, jak se planetka na svou zajímavou dráhu dostala. Čistě teoreticky by mohlo jít o kus Měsíce, který byl katapultován z povrchu našeho vesmírného souseda při některé z kosmických kolizí. Tuto variantu však v případě 2010 SO16 můžeme vyloučit, neboť objekt je na to až příliš velký.

Na paškál proto přichází poněkud hříšná myšlenka, že by 2010 SO16 mohla být vyhozeným členem Trojanů planety Země. O co jde? Na dráze naší planety se 60° před a 60° za Zemí nachází dvojice tzv. libračních bodů L4 a L5, ve kterých se gravitační působení Země a Slunce vyrovnávají. Librační centra jsou ideálním úkrytem pro některá menší tělesa Sluneční soustavy.

Nejedná se pouze o teoretický předpoklad. V libračních centrech soustavy Slunce – Jupiter, se nachází skupina planetek, která je známa pod názvem Trojané. Analogii těchto těles se snaží nalézt astronomové v libračních centrech Země. Zatím však neúspěšně, a to zejména díky tomu, že případní Trojané Země by se nacházeli na obloze příliš blízko Slunce. Zatím je však předčasné tvrdit s jistotou, že 2010 SO16 má původ právě v této skupině planetek.


Další informace:

Autor je provozovatelem webu www.exoplanety.cz

Nejčtenější