Hlídací psi

Martin Tůma  |  Vesmír
Ilustrační foto

Naše nejbližší hvězda je něco, co nelze ponechat jen tak bez dozoru. A v dnešní době to platí více než kdy jindy, protože naše závislost na elektronických udělátkách nás činí velmi zranitelnými pokaždé, když Slunce pošle k zemi výron koronální hmoty (Coronal Mass Ejection – CME).

Poslední, kdo to odnesl, byla telekomunikační družice Intelsat Galaxy 15. Zásah horkou sluneční plazmou poškodil schopnost družice komunikovat s řídícím centrem. I když ještě koncem dubna očekávali, že se družice brzo vrátí do služby, 5. května definitivně vzdali úsilí navázat s družicí spojení. Zásah sluneční bouří byl tedy fatální – z Galaxy 15 je teď zombie, která pomalu driftuje po geostacionární dráze do libračního bodu.

Horká plazma obvykle vylétá ze Slunce rychlostí kolem 1000 km za sekundu, později zpomalí na 700 km/s. To nám dává nějaký čas na přípravu, někdy i několik dní. Ale v případě superbouře z roku 1859 to bylo pouhých 20 hodin. Před samotnou plazmou může letět i různě silná vlna rychlých elektronů a protonů.

Absolutní rekord ale drží výron CME z 20. ledna 2005, který poslal na naši planetu protony rychlostí okolo jedné třetiny rychlosti světla. Náš čas na reakci se tak smrsknul na pouhých 15 minut. O včasné varování před podobnými překvapeními kromě pozemních dalekohledů stará i celá flotila vesmírných hlídačů programu.

SOHO

Prozatím nejstarší pes ve službě – společný projekt NASA a ESA. Do vesmíru ji vynesla raketa Atlas už 2. prosince roku 1995. Původně měla sloužit jenom dva roky, ale přes celou řadu problémů pracuje dodnes. V roce 1998 se sonda odmlčela a podařilo se ji znovu nahodit po více jak měsíci. Už ji nefungují setrvačníky pro stabilizaci a ve správné poloze ji udržují zážehy korekčních motorů. Přes toto všechno stále posílá data na Zemi . Zhruba stejně dlouho jako SOHO zkoumá sluneční vítr družice ACE.

STEREO

Toto jsou dvojčata – družice STEREO A a STEREO B jsou ve vesmíru od 26. října roku 2006. Obíhají kolem Slunce na stejné oběžné dráze jako Země, v současnosti je jedna o 45° před a druhá o 45° za naší planetou. V příštím roce už by to mělo být o 90° a v roce 2015 se potkají obě družice za Sluncem. Jejich současná pozice nám umožňuje pozorovat naši hvězdu ve 3D.

SDO

SDO je zkratka pro Solar Dynamic Observatory, prozatím posledního hlídacího psa. Sonda startovala do vesmíru 11. února tohoto roku a na její palubě je celá řada přístrojů, které nám umožňují mít Slunce doslova jako pod mikroskopem. Na domovských stránkách této sondy naleznete celou řadu fantastických obrázků, stejně jako aktuální stav „Slunečního počasí“.

GOES

GOES je zkratka pro Geostationary Operational Environmental Satellites, celou řadu družic pro sledování počasí. Ty mají ale hlídání Slunce pouze jako vedlejší job, z geostacionární dráhy pozorují pomocí přístroje Solar X-Ray Imager sluneční radiaci. Prozatím nejsilnější erupci naměřili 4. listopadu 2003. Její odhadovaná síla je 4,5 mW/m2 – přesně se to určit nedá, protože síla erupce zcela zahltila měřící přístroje sondy.

Ulyseus, Genesis a TRACE – Rest in Peace

SOHO není první sonda, která byla primárně určena pro průzkum Slunce. Před ní do vesmíru odstartoval 6. října 1990 Ulyseus, sonda, která obíhala Slunce po eliptické dráze skoro kolmé na roviny ekliptiky a díky tomu mohla snímat oba sluneční póly. Po dobu své činnosti oběhla Slunce 3× a nakonec byla její činnost ukončena 30. června loňského roku. V jeho stopách se v roce 1994 vydal na průzkum slunce další satelit – WIND.

Genesis byla pro změnu sonda určená na zachycení částic slunečního větru a jejich dopravu zpět na Zemi. Na svoji misi vyrazila 8. srpna 2001, po cestě a dvouletém sbírání vzorku měl následovat její návrat a poslání pouzdra se vzorky na Zemi. To se uskutečnilo 8. září 2004, ale díky špatným senzorům nedošlo k otevření padáku a pouzdro se rozbilo o povrch Země. Vzorky tím byly znehodnoceny, přesto se vědci snaží z nich něco vyčíst.

Poslední z party je vesmírný teleskop TRACE z programu malých vesmírných misí NASA (SMEX). Ten doposud funguje a nadále posílá svoje fotky fotosféry Slunce. Vzhledem k tomu, že byl do vesmíru vypuštěn 2. dubna roku 1998, má již na kahánku a vědci jsou v podstatě rádi za každý další den, kdy ještě funguje a pošle nějaká data.

Do rodiny hlídacích psů v brzké době nikdo další nepřibyde. Proto se v příštím díle podíváme na to, co by mohla sluneční superbouře natropit s naší planetou a jejím blízkým okolím. Ale nebojte se, na rozdíl od mianstreamových médií nepokládám za nutné kvůli tomu chystat zásoby vody, potravin a střeliva, nebo psát poslední vůli. Nicméně úplně bez rizika to určitě nebude, ale o tom příště.

Zdroje:
http://www.space.com/…-100505.html
http://cs.wikipedia.org/…_%28sonda%29
http://cs.wikipedia.org/wiki/SOHO
http://sohowww.nascom.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/…ion_Explorer
http://cs.wikipedia.org/…_%28sondy%29
http://stereo.gsfc.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/…n/index.html
http://en.wikipedia.org/…X-ray_Imager
http://cs.wikipedia.org/…_%28sonda%29
http://www-istp.gsfc.nasa.gov/wind.shtml
http://cs.wikipedia.org/…_%28sonda%29
 http://trace.lmsal.com/

Předchozí díl: http://www.vtm.cz/…ne-grilovani

Nejčtenější