High Fidelity – pastva pro uši

Daniel Březina  |  Technika
Dvě přenosky gramofonu firmy DaVinciAudio Labs slouží buď pro dvojité snímání, nebo pro výběr z hlediska zvukové charakteristiky.

Úkolem techniky označované High Fidelity (Hi-Fi) je především věrně reprodukovat hudbu, to znamená přinést do života vše, co dokáže – emoce, ovlivnit mysl i tělo a dodat energii.

Mezi Hi-Fi fanoušky převažují spíše muži, což je trochu překvapivé, neb ženy slyší díky trochu jiné a popravdě řečeno lepší konstrukci i funkčnosti středního ucha téměř dvakrát lépe než muži.

Proč Hi-Fi

Proč mnoho lidí investuje nemalé sumy do zařízení, které vlastně „jen“ přehrává hudbu? Protože – slovy šéfkonstruktéra firmy Marantz Kena Ishiwaty – „hudba je nejvyšším ztělesněním humanity“ a dokáže jako jedna z velmi mála věcí, jak již bylo řečeno, vzbudit silné emoce a ovlivnit životy.

Pokud hodláte hudbu vnímat pouze jako kulisu, bohatě postačí kdejaká lepší věžička ze supermarketu, uděláte-li si ale jednou čas, ocitnete se sami pouze s hudbou a třeba i se zavřenýma očima a sklenkou vína se soustředěně ponoříte do reprodukce, brzy objevíte její limity a z nich plynoucí neuspokojivost.

A právě s Hi-Fi přístroji se pro věrnou reprodukci zvuku přiblížíte koncertnímu zážitku. Ale pozor – kdo jednou vyzkouší kouzlo High Fidelity, bývá zachycen v neutuchající potřebě pořídit si lepší a lepší vybavení pro lepší a lepší zážitky.

Poohlédnutí zpět

Touha po kvalitní (Hi-Fi) reprodukci se definitivně dočkala naplnění v padesátých letech minulého století. S nástupem moderní populární hudby začaly doslova po stovkách na americkém, ale i evropském kontinentě vznikat nové FM hudební stanice vysílající v dosud nebývalé zvukové kvalitě.

Firma Columbia Records představila první „dlouhohrající“ LP desku s 33 a 1/3 otáčkami za minutu záznamu, konkurenční RCA menší sedmipalcovou verzi s 45 otáčkami za minutu (později se pro ni vžil název singl). Samotný termín „Hi-Fi“ (vysoká věrnost) se objevil právě v této době jako reklamní slogan propagující kvalitnější produkty. Byla to doba vzniku či obrovského vzestupu firem, jako je Marantz, McIntosh, Tannoy či Quad, které poprvé v historii umožnily masové rozšíření kvalitního domácího poslechu.

Tento obrovský boom vedl ke zrodu nového oboru, jehož dynamický rozvoj v následujících dvou desetiletích je označován za zlatý věk Hi-Fi. Po vrcholu nezvratně přichází pád. Nejinak tomu bylo u Hi-Fi. Šlo opět o převratný vynález firmy Philips (a částečně Sony), a to digitální záznam na CD (první veřejně prezentovaný disk byla nahrávka „Die Alpensymphonie“ od Richarda Strausse za řízení Herberta Karajana).

Naproti tomu Hi-Fi veřejnost byla z důvodů problematické zvukové kvality přinejmenším zdrženlivější, což se sice časem zlepšilo, ale dosáhnout požadované kvality trvalo do začátku 21. století.

Dnes

Trendem poslední doby je postupný odklon od CD (či jeho „vyšší“ verze SACD) jako hlavního zdroje signálu. Asi nejdůležitější mimo velkokapacitní Blu-ray audio je směr k takzvanému počítačovému audiu ať už ve formě vysoce kvalitních zvukových souborů (tedy žádné MP3, ale FLAC či WAV bez ztráty dat, mnohdy jsou dokonce kvalitnější než frekvenčně omezené CD či vinyl), nebo ve formě přímého streamu z internetu.

Nepřekonané. Poslední dobou je trendem návrat ke starým elektronkám. Na snímku koncový zesilovač pražské firmy KR Audio, která je v tomto oboru světovou špičkou.

Umožňuje to mimo jiné podstatně jednodušší soužití, kdy uživatel může například pomocí svého iPodu listovat sbírkou uloženou na pevném disku přehrávače či domácího serveru. Momentálně nejzajímavějším a nejkomplexnějším systémem tohoto typu je Sooloos britské firmy Meridian, plně srovnatelný svou kvalitou s jakýmikoliv přehrávači.

Komponenty

Rozměrově i vzhledově nejrozmanitější a pro výsledný zvuk asi nejdůležitější součástí Hi-Fi systému vždy byly a stále jsou reprosoustavy. U nich evoluce na rozdíl od zesilovačů přinesla největší vývoj, dnes začínající od krychliček americké firmy Bose o hraně osm centimetrů po několikadílná stěnová monstra s výškou převyšující dva metry a tomu odpovídající vahou (Gaudi, top model firmy German Physics, má 720 kilogramů).

Srdcem systému bývá označován zesilovač, po elektronkových (zvaných také lampové) letech raného zlatého věku Hi-Fi přišel masový nástup „modernějších“ tranzistorů. V posledních letech lze v oboru pozorovat poměrně silný proud vracející se k lampovým konstrukcím, jež jsou lidskému uchu ve většině případů zvukově „příjemnější“, a to od levných „desetitisícových“ modelů po výrobky nejvyšších kvalitativních i cenových kategorií.

Pro většinu asi bude překvapivou zajímavostí, že světově nejlepší elektronky jsou vyráběny firmou KR Audio v Praze – zesilovače s jejich elektronkami se také pohybují v cenách cirka od dvou set tisíc do necelého milionu.

Ceny

K cenám lze obecně říci, že více než kdy dříve rozevírají nůžky a čím dál tím více nacházíme buď přístroje s cenou do deset tisíc, z nichž tedy ve finále poskládáme systém třeba za padesát až sto tisíc, nebo poté stroje, které stojí od sta tisíc či spíše čtvrt milionu až k cenám kolem čtyř či pěti milionů.

Zdroj: E15

Nejčtenější