Grafika na prahu roku 2010

Martina Tůmová  |  Technika
Přebal desky hiphopové kapely PSH (3D, airbrush, fotografie) od DRAWetc.

Dozvuky finanční krize jsou patrné v mnoha oborech a grafický design není výjimkou. Objem peněz, který jsou klienti ochotni věnovat na redesign svých webů, log, korporátní materiály či propagační předměty, se zmenšuje. To ale neznamená, že by čeští grafici a kreativci neměli co dělat.

Reklamní plochy na některých místech sice zejí prázdnotou, česká studia ale stejně jako v minulých letech pracují na kvalitním designu. Snaha udržet náklady na co možná nejnižší úrovni se zatím na kvalitě českých realizací příliš neodrazila. „V minulém roce bylo znát, že klienti přehodnocují a aktualizují rozpočty častěji, než tomu bývalo dříve, a že jsou ve svých výdajích velmi opatrní.

Typologo školy interiérového designu provozující diplomové studium na různých úrovních a specializacích (studio Mowshe).

I my jsme museli být v přístupu k našim interním nákladům flexibilnější a některé dříve fixní přesunout do kategorie variabilní, abychom mohli reagovat na objem zakázek,“ potvrzuje Laďka Lichtenbergová ze studia Unity GDG, které se specializuje na obalový design a korporátní identitu.

Jiná studia propouštějí, všechna ale shodně dodávají, že o nějakém masivním odlivu zakázek nemůže být ani řeč. „Mám na stole hrubé výsledky naší ilustrační produkce za minulý rok a jsem opět příjemně překvapen, že jsme dodrželi každoroční nárůst práce přibližně o dvacet procent. Takže objemem práce se nás krize nijak výrazně nedotkla. Co se nás ale výrazně dotýká, je platební morálka klientů. Ne že by před krizí byla bůhvíjaká, ale za poslední rok se drasticky zhoršila,“ dodává Vladimír Strejček z pražského ateliéru DRAWetc.

Co je trendy

Česká studia se stále víc věnují zakázkám určeným pro veřejný sektor, stálá poptávka je po redesignu stávajících produktů a firemních prezentací. Vzestup v současné době zažívají ilustrace, různé 3D aplikace či montáže, airbrushe a fotografie. Objevuje se také fenomén takzvaných typolog, která se skládají z existujících znaků, takže není potřeba nic „kreslit“, ale pouze „vysázet“. „Takové typologo je pak velmi praktické zejména v elektronické komunikaci, kdy si pomoc,písmenek‘ vyskládáte firemní značku, aniž byste zprávu zatěžovali klasickým obrázkem, byť malé datové velikosti,“ vysvětluje Michal Gregorini ze studia Mowshe.

Přestože je v oblasti reklamy úbytek kapitálu znatelný, na pestrost a kvalitu zakázek to podle grafických designérů nemá žádný negativní vliv. „My pracujeme už řadu let pro největší české reklamní agentury a filmové produkce, a ty navzdory krizi stále fungují. A my zase fungujeme pro ně, takže se rozložení zakázek nezměnilo,“ komentuje situaci Vladimír Strejček.

Typologo pro společnost zabývající se titulkováním filmů (v současné době přechází na kompletní digitální technologii) ze studia Mowshe.

S tím souhlasí také Ondřej Kafka z grafického studia Kafka Design: „Naštěstí je tu stále ještě dost podnikatelských subjektů, které potřebují například novou identitu nebo webové stránky.“ Krize grafickým studiím navíc uvolnila ruce, klienti teď mají o důvod víc spolehnout se na jejich invenci. „Pochopitelně se nám ale lépe pracuje pro klienta, který o tom, co potřebuje, přemýšlí a je připravený s námi mluvit dřív, než začneme pracovat na návrzích,“ dodává Lichtenbergová.

Jak se mění klient

Čeští grafici se shodují na tom, že pro dobrou spolupráci s klientem je stále nejdůležitější vzájemná důvěra a respekt. Pokud jsou tyto dvě podmínky splněny, žádná zakázka není pro grafické designéry tabu. „V našem studiu zpracováváme veškeré grafické zakázky, proto užíváme i slogan,od loga po billboard‘,“ říká Ondřej Kafka.

Povědomí klientů o zásadách grafického ztvárnění se podle něj v poslední době zlepšilo, přestože mají stále co dohánět. „Pokud se dostaneme do situace, že zákazník začne nekoncepčně a nesmyslně zasahovat do zakázky, raději se s ním rozloučíme. Nemá smysl vytvářet věci, které neplní svůj účel, které jdou proti potřebám klienta,“ potvrzuje Filip Blažek ze studia Designiq.

A jak svou práci vidí sami grafici? Většina hodnotí českou produkci v oboru jako velmi kvalitní. Přesto se ale podle tvůrců dají najít i jisté nedostatky. „Nemyslím si, že by česká grafická studia neodváděla kvalitní práci. Dost jich je velmi invenčních, ale ty nejlepší nápady se často z různých důvodů nerealizují.

Obalový design pro novou řadu čajů pro společnost Jemča. Autorem je Unity GDG.

Hodně si také stěžujeme na klienty a dáváme jim vinu za příliš konzervativní přístup a omezující zadání, ale řekl bych, že velkou zodpovědnost za úspěch či neúspěch invenčního řešení nese sám tvůrce. Jedna věc je přijít s originálním nápadem a druhá je tento nápad obhájit a prodat. A to je podle mého soudu ta často opomíjená, ale ve finále nejtěžší část projektu,“ komentuje situaci Michal Gregorini z Mowshe.

„V České republice vzniká špičkový design naprosto srovnatelný se světem, ale jen v některých oblastech,“ míní Filip Blažek a poukazuje na velké množství knih ve vynikající grafické úpravě, s kvalitním zpracováním a dokonalou typografií. Český grafický design je ale podle lidí z oboru stále poněkud izolován od zbytku světa. Ve srovnání se zahraničím se drží čeští grafici při zemi a ti, kteří by mohli konkurovat kolegům ze zahraničí, nakonec odejdou z Česka někam, kde snáze najdou uplatnění.

„Grafický design stále silněji prostupuje do životů lidí a všichni ho stále intenzivněji vnímají, jsou denně konfrontováni s grafickým designem v magazínech, v televizi, na internetu, prostě všude. A tím se vlastně podvědomě všichni graficky vzdělávají a stoupá pomyslná laťka vkusu. A to i u klientů, protože jsou to taky jenom lidi,“ dodává Vladimír Strejček. Asi tedy nezbývá než doufat, že se laťka vkusu bude zvyšovat i nadále a že kvalitní český grafický design občas tuhle laťku i přeskočí.

Zdroj: Strategie

Nejčtenější