Fotoaparáty do kapsy i do batohu - 1. část

Václav Maletínský  |  Technika

Nabídka je téměř nepřeberná, fotoaparát může stát 3000 nebo 100 000 Kč, se všemi pořídíte krásné letní snímky plné slunce, modré oblohy, zelené trávy… Ale jen s některými se podaří zachytit atmosféru východu či západu slunce, ranní rosy, večeře při svíčkách či nočního koncertu.

Technicky vzato je klíčem k úspěchu alespoň základní pochopení informací, které o fotoaparátu prozrazuje výrobce. Bez technického minima můžete dobrý nákup uskutečnit jen s větší dávkou odvahy a štěstí. Kvalitu pořízeného snímku ovlivňuje kombinace velikosti snímače a množství informací, které dokáže zachytit, dále objektivu a jeho optických vlastností a správná volba expozice s nastavením clony, času, případně vyvážení barev.

Snímače

Množství informací, které dokáže snímač fotoaparátu zachytit, je většinou uvedeno jako počet megapixelů a vypovídá o tom, jak velký obrázek dokáže čip fotoaparátu zachytit. V případě 6Mpx snímače to bude třeba 3000×2000 obrazových bodů. Větší obrazové rozlišení je vhodné pro tisk velkých formátů fotografií nebo k výřezu snímku z většího celku.

Je však třeba připomenout, že na snímek 10×15 cm vystačíte s 3Mpx snímačem, formát 20×30 cm zachytíte s 5–6Mpx fotoaparátem a na fotografii 40×60 nebo 50×70 cm si můžete troufnout s přístrojem, který nabízí 8–10 megapixelů. Bez znalosti fyzické velikosti snímače je ale informace o počtu obrazových bodů trochu nadbytečná.

Mnohem spravedlivější by bylo uvedení údajů o počtu obrazových bodů na milimetr čtvereční snímače. Je totiž rozdíl, zda 15 milionů bodů bude zachytávat snímač s velikostí kinofilmového políčka (Full Frame) 36×24 mm profesionální zrcadlovky, nebo malý čip kompaktního fotoaparátu s velikostí 4,8×3,6 mm (1/3“ CCD).

Velký čip si s informacemi poradí výrazně lépe, na malém snímači jsou pixely natěsnány k sobě a na fotografii vzniká velké množství šumu.

Objektivy

U kompaktních digitálních fotoaparátů jsou objektivy pevnou součástí přístroje a nelze je vyměňovat. Při výběru fotoaparátu se zaměřte na průměr objektivu, protože větší průměr zpravidla naznačuje lepší optické vlastnosti. Důležitou informací je rozsah ohniskových vzdáleností (například 37–122 mm) a zoom (4×), které vypovídají o tom, jak široký záběr můžete s fotoaparátem pořídit a jak vzdálené objekty můžete přiblížit.

Moderní digitální fotoaparáty nabízejí širokoúhlá ohniska 24 nebo 26 mm a jsou vhodné pro fotografování architektury nebo přírody. Ultrazoomy s velkým přiblížením 20–30× dokážou „přitáhnout“ i velmi vzdálené objekty. U výkonnějších fotoaparátů s většími snímači (digitální zrcadlovky Full Frame nebo APS, APS kompaktní přístroje, fotoaparáty systému 4/3) není objektiv pevně spojen s tělem fotoaparátu a fotograf si může vybírat mezi různými typy.

Nové přístroje jsou dodávány jako set těla fotoaparátu a základního objektivu, případně teleobjektivu (55–200 mm nebo 70–200 mm), oblíbené jsou i univerzální objektivy 18–200 mm. Pokud se budete zabývat portrétní fotografií, zřejmě se ve vaší brašně brzy objeví objektivy s pevným ohniskem 30 nebo 50 mm a výbornou světelností (clona f/1,2–1,8), které přesně zaostří snímaný objekt a rozostří pozadí i popředí. Objektivy s vysokou světelností oceníte i v případě fotografování v horších světelných podmínkách.

Režimy a programy

O tom, jak bude snímek vypadat, rozhodujete nastavením fotografického režimu. Začátečníkům a lenochům vyhovují automatické a poloautomatické volby, u nichž stačí zaměřit fotoaparát na požadovanou scénu a přístroj sám rozhodne o citlivosti, cloně, rychlosti závěrky a vyvážení barev. Ve špatných světelných podmínkách automaticky odpálí blesk.

Jen některé fotoaparáty nabízejí kromě automatického a poloautomatického fotografování také volby plného manuálního nastavení clony a času, prioritu clony, při níž je dopočítávána potřebná rychlost závěrky a prioritu času, při které je naopak dopočítána potřebná clona.

Velmi oblíbené jsou tzv. motivové programy, které uživateli nabídnou různé předvolby pro rozličné příležitosti, s nimiž se při fotografování může setkat. Někdy je motivových programů jen pár, jindy několik desítek. Typickými příklady mohou být nastavení portrét, příroda, noční snímky, pláž a sníh, sport… Přístroj po volbě programu přizpůsobí všechna nastavení tak, aby uživatel bez dlouhého hledání vhodné clony a času mohl pořídit pěkné fotografie.

Výhodou při nastavování motivových programů je nápověda na displeji, která poradí se správnou volbou, případně ukázka typického snímku.

Náročnější volby a nastavení

U dražších fotoaparátů bude možné nastavit citlivost ISO (kompakty nabízejí 100–1600, větší fotoaparáty posunují hranici na 3200–6400, profesionální přístroje mohou volitelně nabídnout i rozmezí do 25 600 nebo 102 800 ISO), která ovlivňuje možnost pořídit snímky i v nepříznivých světelných podmínkách.

Nevýhodou vysoké citlivosti je šum na snímku – u malých hodnot jej nezaznamenáte, u vysokých bude výrazně rušit. Kompakty i zrcadlovky nabízejí také vyvážení bílé barvy pro různá osvětlení – slunečno, zataženo, žárovka, zářivka… Díky těmto volbám lze použít odpovídající zdroj vnějšího světla a docílit přesného podání barev.

(dokončení příště)

Zdroj: Formen

Nejčtenější