Faraónovo „čisté město“ páchlo

Jaroslav Petr  |  Historie
Achnatonův chrám

Dobové malby znázorňují staroegyptskou metropoli Achetatón jako hezké a čisté město. Archeologické nálezy dokazují, že nad realitou by se nám zvedl žaludek.

Metropoli Achetatón založil reformátorský faraón Achnatón v roce 1353 př.n.l na východním břehu Nilu, zhruba 300 kilometrů na jih od dnešní Káhiry a 400 kilometrů na sever od Luxoru. Achnatón zavrhl dosavadní božstva a vyhlásil kult jediného boha Atóna. Aby nebylo jeho sídelní město „pošpiněné“ kultem zavržených bohů, přikázal zbudovat novou metropoli „na zelené louce“ – nebo spíše „na žlutém písku“.

Zástupy dělníků budovaly Achetatón pět let. Výsledkem jejich snažení mělo být dokonalé město – vzdušné, čisté, zdravé. Tak je také zobrazováno na malbách zdobících stěny místních hrobek. Skutečnost byla poněkud drsnější a rozhodně méně voňavá. Svědčí o tom vykopávky britských archeologů na tzv. jižním předměstí Achetatónu, kde sídlila místní smetánka. Stál tu například ateliér sochaře Tuthmose, v jehož ruinách byla nalezena slavná busta Achnatónovy manželky Nefertiti.

Tým vedený archeologem Barrym Kempem z University of Cambridge zkoumal dům vrchního faraónova vozataje Ranefera. Zjistili, že na místě honosného sídla stál původně poněkud menší dům, jehož podlaha zůstala zachována pod podlahou Raneferovy rezidence. Mezi dvěma vrstvami cihel tvořícími starší i novou podlahu se dochoval prapodivný materiál. Kemp v něm našel četné zlomky tělíček hmyzu. Proto povolal entomology Evu Panagiotakopuluovou a Paula Bucklanda z University of Edinburgh a ti se pustili do práce.

Brouci a mršiny

Zjistili, že před vrchním vozatajem obývali dům brouci – pilousi černí, korovníci obilní, červotoči chleboví, potemníci hnědí a potemníci stájoví. Tito vyhlášení skladištní škůdci se mohli v tak velkém množství do domu dostat jediným způsobem.

V době, kdy původní obyvatelé dům vyklidili a kdy Ranefer ještě nezačal s přestavbou, někdo vyvezl do opuštěného stavení náklad obilí, které se jen hemžilo brouky. Zjevně to nebyl jediný odpad, který skončil ve vystěhovaném domě luxusní čtvrti. Četné pozůstatky much a masařek napovídají, že v domě nějakou dobu ležely i rozkládající se mršiny. Při výstavbě Raneferova domu se dělníci s „černou skládkou“ nijak nepárali. Zasypali ji pouštním pískem a pustili se do zdění.

„Životní podmínky v Achnetatonu nebyly tak zdravé, jak by se dalo usuzovat z maleb na stěnách hrobek,“ konstatuje Kemp a jeho tým ve studii zveřejněné v Journal of Archaelogical Science.

Foto: Shutterstock

Nejčtenější