Což takhle dát si červa, brouka nebo kobylku?

Helena Vrecková  |  Příroda
Upozornění: Obrázek je pouze ilustrační. Pokud tuto housenku najdete na zahrádce, nedoporučujeme vám, abyste se do něj hned zakousli. Kromě toho, že z ní bude chráněný otakárek fenyklový, je současně silně jedovatá.

Důsledkem stálého populačního růstu bude nedostatek místa k hospodaření a s ním spojený nedostatek masa. Musíme najít jiný zdroj potravy. Stane se jím hmyz.

Objevují se prognózy, že kolem roku 2050 již na Zemi nebude dostatek půdy k chovu hospodářských zvířat. Myšlenky některých sci-fi, že jídlo bude nahrazeno vysokoenergetickou kaší obsahující všechny látky potřebné k životu přitom stále zůstávají jen u teorií. Nic nenapovídá tomu, že by se to mělo změnit. Do budoucna bude třeba najít vhodnou alternativu nynějších surovin.

Dobrého tučného červíka?

Myšlenkou na náhradu klasického jídelníčku se zabývá holandský entomolog Arnold van Huis. Pracuje jako profesor na nizozemské univerzitě ve Wageningenu, která je známá také svou specializací na potravinářskou vědu a výživu. Huis na své přednášce pojednávající o hmyzu jako odpovědi na hrozící potravinářskou krizi tvrdí, že od roku 2000 do roku 2050 se spotřeba masa zdvojnásobí. Následkem toho se projeví nedostatek hospodářské půdy k chovu zvířat.

Profesor Huis vidí v konzumaci hmyzu možnost, jak v budoucnosti nasytit lidstvo. Proto se už dnes snaží zmírnit v lidech odpor, vyvolaný už samotnou myšlenkou na snědení červa. Kromě přednášek tedy organizuje také ochutnávky a kurzy vaření.

Už dnes existují farmy specializující se na chov hmyzu pro krmení ptáků, ještěrů či opic. Jiné se ale už zaměřují na potraviny pro lidi. Jednou z nich je farma Callisových, se kterou profesor Huis spolupracuje.

Není navíc jediný, kdo se snaží o masové rozšíření tohoto druhu potravy. Také entomolog Marcel Dicke pořádá přednášky s touto tematikou. Přesvědčí vás?

Čtyřicet let není zase tak daleko

Hmyz má výhodu v tom, že jeho chov je nenáročný a levný. Vzniká při něm také minimum odpadu, na rozdíl od chovu klasických hospodářských zvířat. Hmyz nespotřebovává velké množství vody a má vysokou nutriční – výživovou – hodnotu. To z něj dělá téměř dokonalou náhradu masa hospodářských zvířat, tak proč se již dávno nerozšířil?

V některých zemích – Mexiko, Thajsko – je téměř normální dát si k jídlu praženou kobylku, tak proč je většina Evropanů k tomuto zdroji potravy tak nepřístupná?

Larvy bource morušového jsou připravené ke konzumaci
Kukly bource morušového jsou připravené ke konzumaci

Hlavní problém je podle profesora Huise pouze psychologický. Pokud by lidé dokázali překonat první pochyby, možná by pak byli přístupnější. Největší a snad i jedinou překážkou je tedy sama představa, že jíme hmyz.

Možná by stačilo omezit spotřebu masa a potravin celkově, než směřovat k tomuto způsobu stravování. Avšak přiznejme si upřímně, kdo je dnes ochotný uskromnit se, když nejbližší hrozba nedostatku potravin je vzdálená dlouhých čtyřicet let.

Přejeme dobrou chuť při sledování reportáže televize NTD.

Jen kdyby byl opravdu velký hlad?

Je pro vás přístupnější omezit se ve spotřebě, nebo byste byli ochotní přejít na alternativní zdroj potravy? Snědli byste kobylku bez husí kůže a dokonce byste si pochutnali? Máte už zkušenost s konzumací hmyzu, například z dovolené?


Na této stránce si v angličtině můžete přečíst o výživových a ekonomických aspektech stravování hmyzem. O snažení profesora Huise informoval také web Dicovery News.

Tématu hmyzu jako potravy se ale věnují i české ústavy. Podívejte se na rozhovor ČT24 s Marií Borkovcovou z Mendelovy univerzity v Brně, která se zabývá výzkumem hmyzu ve výživě člověka.

Nejčtenější