Dostaly nás na výsluní ztracené kusy DNA?

Jaroslav Petr  |  Věda

Našim předkům vypadlo 510 kusů DNA a to nás posunulo evolučně výš. Zvětšil se nám mozek, „oholily“ hmatové vousy a „vyhladil“ penis.

Ani jedenáct let po kompletním přečtení lidské dědičné informace nemáme jasno v odpovědi na otázku, které části lidské DNA dělají člověka člověkem. Nejnovější výzkum dokazuje, že jsme se nepozvedli jen tím, co máme proti zvířatům navíc, ale také tím, co nám ve srovnání se zvířaty chybí.

Genetické ztráty

Tým amerických vědců vedený Davidem Kingsleyem ze Stanford University porovnal dědičnou informaci myši, makaka, šimpanze a člověka. Soustředil se na oblasti, které se u zvířat po miliony let neměnily, ale člověku chybějí. Našli jich 510. Tyto „díry“ mají rozsah i desítky tisíc písmen genetického kódu a dohromady postihly oblasti zhruba se 4 miliony písmen genetického kódu.

Neandrtálec s námi sdílel plných 88 % těchto genetických ztrát. Prakticky všechny „díry“ se nacházejí v části dědičné informace, která slouží k ovládání genů a určuje kdy, kde a na jaký výkon budou naše geny pracovat. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.

Co s námi tyto výpadky provedly, není zatím úplně jasné. Vědci zatím odhalili následky dvou genetických ztrát.

Větší mozek, hladký nos a penis

Výpadek 3 181 písmen genetického kódu z „ovládače“ pro gen GADD45G regulující množení buněk umožnil u člověka zvýšené tempo množení neuronů v některých částech mozku. Za dramatický nárůst objemu mozku tak lidé vděčí aspoň zčásti této genetické ztrátě.

Další genetický výpadek připravil naše předky o 60 700 písmen genetického kódu z „ovládače“ pro gen AR. V důsledku toho nám nerostou hmatové vousy, které jsou běžné u mnoha savců včetně šimpanzů. Tato genetická ztráta má ještě jeden nápadný efekt. Díky ní chybí mužům na penisu tvrdé šupinky, jež jsou opět běžné u mnoha savců včetně samců šimpanze.

Ostnatý penis by mohl být adaptací na pohlavní promiskuitu. U šimpanzů se s říjnou samicí opakovaně páří hned několik samců. Šance na početí potomka u samce stoupne, pokud dokáže odstranit spermie, které se dostaly do pohlavních orgánů samice při předchozích pářeních. Penis s ostnitými šupinkami působí jako kartáč, kterým jsou cizí spermie při kopulaci odstraněny.

Výchova dětí je mnohem náročnější a zdlouhavější než výchova šimpanzího mláděte. Musí s ní pomáhat i otec. Proto si lidé vyvinuli celou řadu mechanismů, jež posílily pouto mezi matkou a otcem dítěte. Člověk má od přírody mnohem silnější sklon k monogamii a penis s ostnitými výběžky proto zřejmě nepotřebuje.

Nejčtenější