Co nás čeká v kosmonautice v roce 2011

Petr Kubala  |  Vesmír

Rok 2011 bude plný významných událostí v dobývání vesmíru. Končí éra raketoplánu, k Marsu se vydá několik sond a soukromá sféra bude stále více vystrkovat růžky.

Pilotovaná kosmonautika

Letošní rok by měl být ve znamení odchodu amerických raketoplánů do důchodu. Tuto větu už jsme sice slyšeli mnohokrát v souvislosti s několika termíny, avšak pokud se nestane něco opravdu nečekaného, měly by motory kosmického korábu letos zaburácet opravdu naposled.

Návrat raketoplánu Discovery do montážní haly VAB na Mysu Canaveral. Foto: NASA
Návrat raketoplánu Discovery do montážní haly VAB na Mysu Canaveral. Foto: NASA

Jako první se letos do vesmíru podívá raketoplán Discovery, který dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) v rámci mise STS-133 logistický modul Leonardo. Ten bude vyzvednut z nákladového prostoru kosmického korábu a připojen ke stanici. Po přeložení zásob do vesmírného komplexu bude modul naložen nepotřebným vybavením a mechanickým manipulátorem navrácen zpět do nákladového prostoru raketoplánu.

Je ovšem otázka, kdy se Discovery vydá na svou definitivně poslední misi. Přípravy na start provází technické problémy. Na Silvestra byly ve vnější palivové nádrži nalezeny trhliny, takže nad současným startem počátkem února visí otazníky.

Pod označením STS-134 by měl svou poslední misi absolvovat raketoplán Endeavour. Start je předběžně naplánován na počátek dubna a jeho hlavním úkolem je dopravit spektrometr AMS-02 (Alpha Magnetic Spectrometer 2) na ISS. Přístroj byl vyroben v Evropském centru jaderného výzkumu (CERN) a jeho hmotnost dosahuje úctyhodných sedm tun. Hlavním úkolem detektoru bude studium primárních částic kosmického záření, hledání antihmoty a snaha o detekci částic temné hmoty.

Koncem června by měl do vesmíru odstartovat raketoplán Atlantis na misi STS-135. Tato „definitivně“ poslední mise raketoplánu byla do harmonogramu letů přidána v loňském roce. Úkolem je dopravit zásoby na ISS v modulu Raffaello, který je bratříčkem výše zmíněného Leonarda.

Alpha Magnetic Spectrometer 2. Foto: Wikipedia
Alpha Magnetic Spectrometer 2. Foto: Wikipedia

Jak do vesmíru bez raketoplánů

Kromě konce raketoplánů nás v roce 2011 čekají čtyři starty ruské kosmické lodě Sojuz, která dopravuje do vesmíru a zpět členy stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice. K vesmírnému komplexu budou rovněž létat automatické ruské lodě Progress se zásobami. V únoru (plán 15. února) by měla vstříc ISS vyrazit podruhé v historii také evropská bezpilotní loď ATV, tentokrát nesoucí jméno Johannese Keplera.

Plánované starty Sojuzů v roce 2011:

  • Sojuz TMA-21: 30. března
  • Sojuz TMA-02M: 30. května
  • Sojuz TMA-22: 30. září
  • Sojuz TMA-03M: 30. listopadu

Již tradičně v mlze jsou čínské plány. Uvidíme, zda nastupující kosmická velmoc splní své sliby a vypustí v letošním roce na oběžnou dráhu první ze série orbitálních stanic Tchien-kung (Nebeský palác).

Rok 2011 bude ve znamení většího počtu kosmonautických akcí. Na 12. dubna totiž připadá kulaté padesátileté výročí startu prvního člověka do vesmíru – Jurij Gagarin oblétl v roce 1961 Zemi v lodi Vostok 1.

Několik startů má na programu soukromá společnost SpaceX, která vyvíjí nosnou raketu Falcon-9 a kosmickou loď Dragon. Ta by měla na ISS dopravovat zásoby a v budoucnu možná i posádku. Druhý úspěšný start lodi proběhl v prosinci, kdy Dragon dvakrát oblétl Zemi a přistál v Tichém oceánu. V roce 2011 má proběhnout pětidenní mise s přiblížením k ISS a snad i ostrý let s připojením ke stanici.

Start Falconu z 8. prosince 2010 si můžete prohlédnout na videu:

Kosmické sondy

Dne 15. února by měla sonda Stardust prolétnout ve vzdálenosti 200 km od jádra komety Tempel 1. Oba aktéry setkání už historie kosmonautiky pozná. Stardust se potuluje končinami Sluneční soustavy od roku 1999. Poté, co na Zemi dopravila vzorky z komety 81P/Wild-2, dostala sonda nový úkol – návštěvu komety Tempel 1. Odběr vzorků už se tentokrát konat nebude, avšak Tempel 1 ostřelovala v roce 2005 sonda Deep Impact a vědce bude zajímat, jak se za tu dobu jádro komety změnilo.

Na srpen se připravuje start kosmické sondy Juno, která by měla od roku 2016 zkoumat Jupiter a jeho značně početnou skupinu měsíců.

Kosmická sonda Juno. Foto: NASA
Kosmická sonda Juno. Foto: NASA

V září se k Měsíci vydá malá sonda GRAIL, jejímž úkolem bude zmapovat gravitační pole našeho kosmického souseda. Na základě vysoce přesných dat bychom mohli mimo jiné lépe pochopit vnitřní strukturu Měsíce. Více o misi najdete na webu NASA.

V roce 2004 do vesmíru vylétla americká sonda Messenger, která v letech 2008 a 2009 prolétla celkem třikrát kolem Merkuru. Nejmenší planeta Sluneční soustavy si zatím příliš návštěv kosmických sond neužila. Před sondou Messenger ji navštívil jen při třech průletech v letech 1974 a 1975 Mariner 10. Pokud vše půjde dobře, měl by být Messenger jako první sonda v historii naveden 18. března letošního roku na oběžnou dráhu Merkuru. Krátce na to započne podrobný výzkum první planety Sluneční soustavy.

Sonda Messenger, foto: Wikipedia (NASA)
Sonda Messenger, foto: Wikipedia (NASA)

V září 2007 zaburácely na Mysu Canaveral motory rakety Delta II 7925H, která vynesla do vesmíru sondu Dawn. Projekt vešel do historie už před startem tím, že byl mnohokrát odložen a jednou dokonce zcela zrušen. Dnes míří kosmická sonda vstříc dvěma planetkám hlavního pásu, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. V červenci bude Dawn naveden na oběžnou dráhu planetky Vesta o velikosti asi 530 km. U Vesty zůstane sonda jeden rok, poté se vydá vstříc trpasličí planetě Ceres, u níž zakotví v únoru 2015.

V roce 2011 se otevírá okno pro let k Marsu. Cesta vstříc rudé planetě bude energeticky i časově nejschůdnější. Rusko připravuje ambiciózní sondu Phobos-Grunt, jejímž úkolem bude výzkum marťanského měsíce Phobos. Start je naplánován na počátek listopadu, přílet k Phobosu pak někdy na rok 2013. Pokud se vše vydaří, měla by v roce 2014 v Kazachstánu přistát kapsle se vzorky tohoto měsíce. Společně se sondou Phobos-Grunt vyrazí k Marsu i čínský vyslanec Yinghuo-1, jehož úkolem bude výzkum rudé planety.

Američané připravují na konec listopadu start vozítka Curiosity, o kterém jsme už psali v samostatném článku. Projekt má ovšem podle čerstvých informací finanční problémy, takže NASA musí někde najít asi 35 milionů dolarů.


Doporučené odkazy:

Autor je provozovatelem webu www.exoplanety.cz

Nejčtenější