Čínský teleportační rekord

Martin Tůma  |  Věda

Sir Isaac Newton nám dal fyziku pro všední den, po něm přišel Albert Einstein s fyzikou pro vesmírný věk a nakonec přišli kvantoví mechanizátoři, kteří to všechno postavili na hlavu. Zatímco Newton vám vypočítá, jakou silou vás do hlavy uhodí padající jablko, Einstein zjistí, o kolik bude jablko kratší a těžší, a o kolik bude červovi v jablku plynout čas pomaleji, než vám na zemi v očekávání zásahu.

Nakonec přijde de Broglie a ten vám spočítá pravděpodobnost, s jakou jablko kvantově protuneluje vaší hlavu. Na přednášce o kvantové fyzice nechte zdravý selský rozum na věšáku v šatně spolu s vaším kabátem.

I když Einsteinova teorie relativity tvrdí, že nic ve vesmíru nesmí překročit rychlost světla, kvantové mechanice je to jedno. Díky teleportaci je možné přenášet informaci z jednoho konce vesmíru na druhý okamžitě – světlo je oproti tomu pomalé jako hlemýžď v závodě s Bugatti Veyron.

Na teleport potřebujeme dvě částice ze stejného zdroje a každou pošleme na jiný konec vesmíru. Důležité je, že díky svému původu jsou spolu spjaté, kvantově svázané. Říká se tomu Einstein-Podolského-Rosenův paradox a původně byl vymyšlen, aby tím vyvrátili kvantovou teorii jako zcela chybnou. Nestalo se.

Díky tomu funguje kvantová teleportace, čož je okamžitý přenos informace klidně napříč vesmírem. Poprvé ji vyzkoušeli vědci z Insbrucku v roce 1997. Číňané vytvořili 16. května tohoto roku nový rekord v kvantové teleportaci volným prostředím. Přenos prováděli modrým laserem na vzdálenost 10 mil (16km).

I když je současná teleportace omezena pouze na přenos jednoho kvantového parametru (typicky polarizace) a vyžaduje kromě toho i klasickou datovou linku pro synchronizaci a dopočet měřených hodnot, je to jenom začátek. Parní stroj byl též na počátku hračkou party nadšenců a jak století páry změnilo náš svět. Kvantová teleportace se v současné podobě spíše hodí jako prostředek pro konstrukci kvantových počítáčů, ale třeba se jednou dočkáme slavného: „Beam me up, Scotty.“

Nejčtenější