Černá díra na laboratorním stole

Martin Tůma  |  Věda

Černá díra, singularita, konec všeho, místo, kde neplatí fyzika. Všechny nám známé černé díry jsou naštěstí od nás dost vzdálené, ale i když nejsou vidět, ovlivňují celý vesmír. Právě proto, že je nelze přímo pozorovat, se hledají nám dostupné analogie – jevy fungující podobně jako černá díra, ale na jiném principu.

Jedním z nich je akustická černá díra, o které jsme vás informovali vloni. (článek je zde: http://www.vtm.cz/…a-cerna-dira).

Vědci z Harwardu pod vedením Lene Vestergaard Hau publikovali v posledním čísle časopisu Physical Review Letters postup, jak vytvořit černou díru z uhlíkových nanotrubiček a superchladných atomů. Tato černá díra místo gravitačního pole používá pole elektrostatické. Základem je jednostěnná nanotrubička přezdívaná Lucy, kterou vědci vypěstovali na křemíkovém základě.

Křemíkový základ slouží též pro připojení trubičky na napětí 300V. Kolem trubičky je při teplotě 0,1K mrak atomů rubidia chlazených laserem, které jsou elektrostatickým přitahovány k Lucy. Vědci pozorovali tyto atomy, jak po spirále padají na povrch nanotrubičky podobně jako padá hmota do černé díry. Z počáteční rychlosti 5m/s atomy zrychlý až na 26km/s a těsně před dopadem jsou roztrhány. Elektrony jsou vytrženy ven a kvantově se protunelují dovnitř trubičky. Vzniklý iont je potom stržen na povrch.

Kromě nové oblasti výzkumu, tedy superchladných atomů a jejich interakce s nanostrukturami je na celém výzkumu unikátní systém měření a zobrazování probíhajících dějů v nanosvětě.

Zdroj:
http://www.nanowerk.com/…id=15662.php

Nejčtenější