Byl Gagarin opravdu prvním kosmonautem?

Martin Tůma  |  Vesmír
Jurij Gagarin. Foto: Wikipedia

Byl Gagarin první, koho se Sovětský svaz pokusil vyslat do vesmíru? Tato otázka se vzhledem k posedlosti komunistického režimu utajením přímo nabízí. Dnes třeba víme, že zatajil třeba i to, že se Gagarin při návratu katapultoval.

Závod velmocí v dobývání vesmíru byl hnacím motorem technologického pokroku po většinu dvacátého století. Prestiž vyplývající z vyslání prvního člověka do vesmíru byla důležitým propagandistickým nástrojem, který se vítěz nerozpakoval řádně využít. Byl ale prvním člověkem ve vesmíru opravdu Jurij Gagarin? Nebo skrývají archivy pravdu o jeho předchůdci, který se skoro zabil při nepovedeném přistání?

Souboj mozků

Krátce po vyhrané válce se nad Evropou rozprostřela Železná opona, jak to poprvé při svém projevu nazval Winston Churchill. Z bývalých spojenců se stali nepřátelé a začaly závody ve zbrojení.

Sergej Koroljov. Foto: Wikipedia

Zanedlouho Sověti díky špionáži a úsilím vlastních vědců dohnali náskok Američanů ve výrobě atomových bomb. Snaha zvrátit rovnováhu sil ve vlastní prospěch se přesunula na vývoj nosičů, které by smrtonosný náklad v krátké době dopravily na místo určení – na vývoj raket.

I zde měli Američané náskok díky tomu, že se jim podařilo zajmout většinu raketových vědců německé Třetí říše; mezi nimi hlavně šéfkonstruktéra Wernhera von Brauna. Rusové sázeli na své lidi; především na geniálního Sergeje Koroljova.

Američané se nechali ukolébat ke spánku důvěrou ve svoji technickou převahu. Z něj je však 4. října 1957 vytrhlo pípání první umělé družice Země – Sputniku. Za ním následovala celá řada družic a některé z nich i s živou posádkou – jako třeba světoznámá fenka Lajka.

V závodě přituhuje

Po tomto velmi drsném probuzení zmobilizovaly Spojené státy své zdroje a začaly naplno závodit. V roce 1958 byl zahájen projekt Mercury, jehož cílem bylo dostat člověka do vesmíru. Není pochyb, že Sověti byli o pokroku druhé strany poměrně dobře informováni. Z tohoto důvodu se tlačilo na co nejbližší termín startu vlastního kosmonauta.

Jenže vývoj potřebného nosiče neprobíhal ideálně a komunistický tisk referoval pouze o úspěších. Pokud se stala nehoda, tak musela být opravdu obrovská, aby se o ní dozvěděla i veřejnost. Jako tomu bylo například 24. října 1960, kdy došlo k výbuchu na startovací rampě balistické rakety R-16. Oblak toxického paliva zabil přes třicet lidí, mezi nimi i maršála sovětského letectva Mitrofana Ivanoviče Nedělina.

Pokud by došlo k neúspěšnému pokusu při startu kosmonauta, znamenalo by to ohromnou ztrátu prestiže, ale vedení KSSS chtělo jenom úspěch. Vždyť i o Lajce se lhalo. Z původního plánu, podle kterého měla na oběžné dráze trávit týden, se stalo jen několik desítek minut, když poté fenka uhynula kvůli vysoké teplotě uvnitř modulu.

Vladimír Sergejevič Iljušin a jeho let do Číny

Asi nejrozšířenější konspirační teorie označuje jako prvního kosmonauta Vladimíra Sergejeviče Iljušina, syna slavného konstruktéra letadel. Tento testovací pilot měl jako první člověk okusit stav beztíže na oběžné dráze Země. Avšak vinou technických problémů jeho loď místo hladkého přistání havarovala v Číně, kde se měl Iljušin následně zotavovat z následků svých zranění.

Střízlivá pravda je ale taková, že Iljušin havaroval se svým strojem už 2. června 1960. A skutečně se léčil v Číně. Známý publicista Karel Pacner ve své knize Kolumbové vesmíru – Boj o měsíc uvádí ještě celou řadu dalších, více či méně šílených teorií o tom, kdo byl prvním kosmonautem. Úryvky z této knihy najdete na webu Karla Pacnera.

Jurij Gagarin (vlevo) pozoruje vojenskou přehlídku v Egyptě v roce 1962. Foto: Wikipedia
Jurij Gagarin (vlevo) pozoruje vojenskou přehlídku v Egyptě v roce 1962. Foto: Wikipedia

Falešný rekordman Gagarin

Jurij Gagarin je tedy prvním kosmonautem. Nicméně i na jeho misi leží stíny, především kvůli snaze vedení Sovětského svazu o co největší publicitu. Letu se především nevyhnuly problémy. Motor nosné rakety pracoval delší dobu a vynesl Gagarina na vyšší oběžnou dráhu, než bylo plánováno. Při sestupu byl pro změnu brzdný motor v provozu kratší dobu a nedošlo tak k oddělení přístrojové sekce. Loď začala rotovat, což Gagarin oznámil řídícímu středisku. Ale tam se mohli všichni jen modlit. Naštěstí po deseti minutách automatika oddělila návratový modul od přístrojové sekce a Gagarin úspěšně přistál asi tři sta kilometrů od plánované oblasti.

Po úspěšném letu SSSR požádal Mezinárodní leteckou federaci FAI o uznání leteckých rekordů, délky letu 40 868,6 km, maximální rychlosti letu 28 260 km/hod a výšky letu 327 km.

Avšak pro uznání těchto rekordů je podstatné, aby pilot přistál se svým strojem. Jenže Gagarin se ve výšce zhruba 7 km z kabiny katapultoval, což ale museli všichni zasvěcení přísně tajit. Viz včerejší kopie článku z roku 1971, kde se výslovně píše o tom, jak Gagarin v přistávacím modulu dopadl na zem.

Tip: Podrobný popis letu prvního kosmonauta naleznete na Wikipedii.

Proč a jak zahynul Gagarin

Gagarin se stal pro Sovětský svaz ikonou a nástrojem propagandy. Absolvoval celosvětové turné a svět mu ležel u nohou. Jestli jej to nějak změnilo nebo ne, není tématem tohoto článku. Gagarinův životopis uvádí, že se sice ke kosmonautice vrátil, ale do rakety už neusedl. Nicméně mohl se věnovat létání na bojových strojích, což se mu však stalo osudným.

Dne 27. března 1968 v 10:30 havaroval cvičný MIG-15UTI s Jurijem Gagarinem a jeho instruktorem Vladimirem Serjoginem nedaleko vesnice Novoselovo. Při příležitosti 50. výročí Gagarinova letu otevřela Ruská strana svoje archivy ve snaze utnout spekulace kolem této záhadné nehody. Vždyť podle jedné z konspiračních teorií měl Gagarin se Serjogninem zahynout ve vesmírné lodi při pokusu o oblet Měsíce. Jiná zase tvrdí, že šlo o odstranění nepohodlného kosmonauta, který se znelíbil vedení strany.

Tip: Podívejte se, jak o úmrtí Jurije Gagarina informovalo o dva dny později Rudé právo. Následující den vyšel další článek.

MiG-15bis v Leteckém muzeu v Moninu, typ na kterém létal i Jurij Gagarin. Foto: Wikipedia
MiG-15bis v Leteckém muzeu v Moninu, typ na kterém létal i Jurij Gagarin. Foto: Wikipedia

Faktem je, že v době letu panovaly v okolí letiště poměrně nepříznivé podmínky. Podle některých zdrojů neměl být za těchto podmínek let vůbec povolen. Letci navíc místo původně plánovaného dvacetiminutového letu výcvik ukončili již po čtyřech minutách a požádali o povolení k návratu. To jim bylo bez dalších otázek uděleno. Záhy poté se letoun ve střemhlavém letu zabořil vysokou rychlostí do země.

Vyšetřování jako oficiální příčiny nehody uvedlo prudký manévr, při kterém se piloti vyhýbali meteorologickému balónu nebo mraku, který stroj přivedl do vývrtky, z níž se už nedostal. Další z teorií je infarkt Serjognina, jehož bezvládné tělo se navalilo na řízení a Gagarin nebyl s to vybrat prudké klesání.

Přes všechny stíny a pochyby byl Gagarin prvním člověkem, který uviděl naši planetu z oběžné dráhy. Jako pravý hrdina se vydal do neznáma čelit nebezpečí, takže klobouk dolů, majore Gagarine.


Na závěr malý kvíz: Víte, jaké zvíře se dostalo nejdále z naší planety? Byla to želva na palubě rakety Zond 5 v rámci závodu o dobytí Měsíce.

Nejčtenější