Aerodynamický třesk v mezihvězdném prostoru

Jaroslav Petr  |  Vesmír
Husté provazce plynu v mezihvězdných oblacích. Foto: ESA/Herschel/SPIRE/PACS/D.

V souhvězdí Orla zahlédl teleskop družice Herschel stopy po hřmění výbuchů mladých hvězd.

Zahřmění exploze vesmírné lodi Nostromo uprostřed kosmického vakua patří k nejúsměvnějším scénám filmu Vetřelec. Přesto může i ve vesmíru docházet k fenoménu, který je zodpovědný nejen za hřmění explozí a hromů, ale třeba i za práskání biče.

I bez atmosféry totiž vzniká v kosmu za určitých okolností tzv. aerodynamický třesk a jeho následky jsou na obloze dokonce vidět.

Záhadné provazce

Herschelova kosmická laboratoř byla vypuštěna do kosmu Evropskou vesmírnou agenturou v květnu roku 2009, aby svým třiapůlmetrovým teleskopem sledovala „studený“ vesmír. Jde o největší teleskop, jaký se lidem podařilo dostat na oběžnou dráhu kolem Země. Díky tomu nabízí Herschel pohled na detaily, které nám doposud zůstávaly skryty.

Teleskop si můžete prohlédnout na následujícím videu.

Patří k nim i záhadné plynové „provazce“ v oblacích mezihvězdného plynu. Vědci je pozorovali už dříve, ale snímky byly tak neostré, že nešlo změřit šířku provazců. Snímky teleskopu z družice Herschel to umožnily. A rázem stáli astronomové před záhadou. Všechny provazce mají sílu 0,3 světleného roku (asi 20 000 astronomických jednotek – tedy vzdáleností ze Země ke Slunci). To se dá jen těžko připsat na vrub souhře náhod a žádá si to vysvětlení.

Za všechno můžou rázové vlny

Tým vedený doktorandkou Doris Arzoumanianovou z Laboratoire AIM Paris-Saclay porovnal spleti provazců pozorovaných teleskopem družice Herschel s výsledky počítačových modelů. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení jejich vzniku vybral působení rázových vln v mezihvězdných mračnech.

Rázové vlny vznikají při explozivních výtryscích energie z hvězd do mezihvězdného prostoru. Vlny mají zpočátku mírně nadzvukovou rychlost a šíří se řídkým plynem mezihvězdného prostoru. Mezihvězdný plyn je velmi chladný. Jeho teplota dosahuje asi 10 Kelvin. Díky tomu je rychlost zvuku v tomto plynu jen 200 metrů za sekundu a je tedy nižší než rychlost zvuku v podstatně teplejší pozemské atmosféře (340 metrů za sekundu). Rázová vlna před sebou tlačí zahuštěný plyn. Jak vlna postupuje, ztrácí energii, zpomaluje se a nakonec zaniká. V místě jejího zániku zůstane typický „provazec“.

Definitivní důkaz, že provazce v mezihvězdných oblacích vznikají právě tímto způsobem, vědci zatím nezískali. Přesto jsou si správností své teorie prakticky jistí.

Nejčtenější